Život sv. Patrika nelze s jistotou přesně datovat. Ulsterské anály udávají jako rok narození 387 a rok úmrtí 461, obě data však byla zpochybněna. Víme, že sv. Patrik pocházel ze vznešené velšanské rodiny a jeho původní jméno znělo Maewyn Succat (resp. v polatinštěné verzi Magonus Succetus). V šestnácti letech byl unesen otrokáři do Irska, odtamtud po šesti letech uprchl a vrátil se domů. Poté se stal mnichem a vrátil se do Irska, kde misionářsky působil v druhé polovině 5. století. Jeho přesné postavení není jasné, pravděpodobně byl biskupem či opatem s biskupskými pravomocemi. Podle tradice byl prvním opatem a biskupem z Armaghu, ovšem tato informace není podepřena žádnými solidními podklady.
Podle tradice byl pohřben v Down Cathedral v Downpatricku po boku sv. Brigity a sv. Kolumby, taktéž patronů Irska, nicméně nikdy to nebylo potvrzeno hmatatelnými důkazy. Minimálně na lokální úrovni byl patrně uctíván jako světec prakticky ihned po své smrti. O míře významu, kterou mu současníci přisuzovali, svědčí i zuřivý spor o to, kde bude pohřben, který přivedl sever Irska na pokraj občanské války (viz tzv. bitva o ostatky svatého Patrika). V Irsku a státech s významným irským přistěhovalectvím je mu zasvěcena celá řada kostelů, mezi nimi i větší počet katedrál. Jeho symbolem je zelená barva a jetelový trojlístek, s jehož pomocí údajně vysvětloval princip Nejsvětější Trojice.
Svatému Patrikovi, přezdívanému též Apoštol Irska[1] či Věrozvěst Irska[2] (popř. Irů), se připisuje klíčová úloha v pokřesťanštění Irska. Je patronem Irska a jeho svátek, Den svatého Patrika (Saint Patrick's Day), slavený 17. března, tj. v předpokládaný den jeho smrti, je zároveň nejvýznamnějším svátkem Irska a všech Irů a je spojen s rozsáhlými bujarými oslavami, jejichž náboženský rozměr je již poněkud potlačen. Irové svátek slaví všude ve světě, s charakteristickými „zelenými“ oslavami se lze tedy setkat nejen v Irsku, ale i např. ve Spojených státech amerických, Kanadě či České republice.[3]
Kde jsou Irové, tam jsou kostely zasvěcené svatému Patrikovi. St. Patrick's Cathedral v New Yorku.
Jméno
Jméno Patrik je částečně počeštěná verze jména Patricius, které označovalo jednak vznešeného muže, jednak se váže ke slovu „patria“ (vlast). Českou obdobou jména Patrik je Vlastimil, který slaví 17. března svátek podle českého kalendáře.
Život
Za nejdůležitější zdroj o mládí sv. Patrika je považován jeho latinsky psaný list Confessio (Vyznání), v němž podává stručné vylíčení svého dosavadního života a působení. List postrádá dataci a události vztahuje k Patrikově věku. Místem narození Magona Succeta bylo Banna Venta Berniae, ležící (snad) poblíž dnešního Carlisle. Datum jeho narození je nejasné. Ulsterské anály udávají jako rok narození 387, z nich vycházející autoři udávají tento rok nebo údaj okolo roku 385. Moderní historikové ovšem tomuto datu nedůvěřují a na základě rozličných indicií kladou Patrikovo narození až do pozdějších dob, někdy až do roku 415.
Patrikovým otcem byl jáhen Calpornius, dědem pak kněz Potitus. V šestnácti letech byl zajat a unesen irskými nájezdníky do Irska, kde strávil šest let v otroctví. Během této doby vzrostlo jeho náboženské zanícení, posílené přesvědčením, že otroctví je trestem za jeho dosavadní bezbožný život.[4] Po šesti letech uprchl a po rozličných dobrodružstvích se mu podařilo vrátit se k rodině do rodné země, kde se záhy stal mnichem. K návratu do Irska v pozici misionáře se dle Conefessia odhodlal na základě Božího vnuknutí, které za ním přišlo v podobě snu:
„
Tenkrát jsem měl vidění, viděl jsem člověka řečeného Viktorikus, který přišel z Irska s množstvím dopisů a jeden z nich mi dal přečíst. Na prvním řádku stálo napsáno: Hlas Irů – a jak jsem četl dále začátek toho dopisu, zdálo se mi, že slyším jejich hlasy, které patřily lidem z oněch Volkatských lesů, které se nacházejí u Západního moře. Jako by mě jednohlasně volali: Prosíme tě synu, přijď opět do našeho středu... Já jsem po nich rovněž velmi silně zatoužil, a vtom jsem se probudil. Sláva Bohu, že po mnoha letech Pán uslyšel jejich nářek a splnil jejich přání.
“
— sv. Patrik v Confessio[5]
Jetelový trojlístek (shamrock), symbol sv. Patricka
Dle legendy vyhnal z Irska hady, proto se prý dodnes na ostrově žádný z těchto plazů nevyskytuje. Podle některých interpretací může jít o nepochopenou alegorii (symbol hada byl používán druidy, jejichž náboženství Patrikem šířené křesťanství nahradilo).
Podle dalších pověstí vysvětloval na příkladu jetelového trojlístku (shamrocku) princip Nejsvětější Trojice, pročež se trojlístek stal jeho symbolem.
Patronát
Kromě Irska je sv. Patrik také patron kadeřníků, kovářů, horníků a bednářů. Rovněž se k němu obrací sedláci při modlitbě za dobytek. Nejčastěji jej však lidé prosí, aby od nich odehnal zlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat